Eukaryotická buňka


Eukaryotická buňka

Rozmnožování

Kmenová buňka = buňka bez zaměření

Buněčný cyklus

= Život buňky mezi 22 děleními

  1. G1\bold{\text{G}_1} fáze:
    Předsyntetická fáze
    G\text{G} je zkratkou pro gap
    Růst, tvorba organel (neurony zůstávají)
    G0\text{G}_0 kontrolní uzel
    Porucha \Rightarrow Apoptóza = sebezničení buňky, když zjistí, že není životaschopná
    Na konci této fáze je buňka dospělá


  2. S\bold{\text{S}} fáze:
    Replikace DNA
    S\text{S} je zkratkou pro syntetická
    Na konci má buňka 2x DNA

  3. G2\bold{\text{G}_2} fáze:
    Postsyntetická fáze
    Množení organel (buňky lidského srdce zůstávají)

G1,S,G2\text{G}_1, \text{S}, \text{G}_2 = interfáze (klidová fáze)

Cyklus je řízen Cdk-kinázou (= cyklin-dependentní kináza)

Poruchy:

  • Apoptóza:
    = Programovaná buněčná smrt
    Viz G1\text{G}_1 fáze

  • Nekróza:
    = Neřízená smrt buněk

  1. M\bold{\text{M}} fáze:
    Mitotická fáze
    Dělení buňky

Délka cyklu se výrazně liší podle typu buňky

HeLa buněčná kultura = nesmrtelné nádorové buňky, neustále se dělí a telomery se nezkracují

Dělení buňky

Karyokineze = rozdělení jádra
Cytokineze = rozdělení buňky

Dělení typů dělení buňky podle karyokineze:

  • Mitóza:
    = Nepřímé dělení

  • Meióza:
    = Redukční dělení

  • Amitóza:
    = Přímé dělení
    Pouze u nádorů

Dělení typů dělení buňky podle cytokineze:

  • Zaškrcení:
    = Dělení bez buněčné stěny
    U živočišných buněk

  • Přehrádečné dělení:
    = Dělení s buněčnou stěnou
    U buněk rostlin a hub

1. Mitóza

Rovnoměrné rozdělení buňky

Při dělení se tlumí metabolická činnost buňky

Před dělením probíhá replikace DNA

Růst a obnova tkání a pletiv

Haploidní buňka = buňka s 11 sadou chromozomů
Diploidní buňka = buňka s 22 sadami chromozomů
Triploidní buňka = buňka s 33 sadami chromozomů \Rightarrow nemá semínka (např. šlechtěné banány)
Tetraploidní buňka = buňka s 44 sadami chromozomů (např. ječmen)


Lidé mají 23 párů chromozomů, 23. je pohlavní (ženy mají XX, muži XY)

4 fáze karyokineze:

  1. Profáze:
    Centrozom se dělí na 2 centrioly
    Tvoří se dělící vřeténko
  2. Metafáze:
    Chromozomy se naváží na dělící vřeténko, soustředí se do ekvatoriální roviny ve středu buňky a ramena se podélně rozdělí
  3. Anafáze:
    Chromozomy se rozdělí v místě centromery
    Vlákna dělícího vřeténka se zkracují
    Rozchod chromozomů k pólům buňky
  4. Telofáze:
    Chromozomy se despiralizují, na pólech vznikají jádra
    Zaniká dělící vřeténko
    Začíná cytokineze

Pučení = na mateřské buňce vyroste pupen, ten se oddělí a doroste – hlavně u jednobuněčných organismů

Po oddělení přichází G0\text{G}_0 fáze, po kontrole nové buňky začíná G1\text{G}_1

Na konci telofáze začíná buněčné dělení

2. Meióza

= Redukční dělení

Redukce počtu chromozomů na polovinu

Z 1 diploidní buňky vznikají 4 haploidní buňky

2 dělení:

  1. Zracíredukční = heterotypické
  2. Zracíekvační = homotypické

Interkineze = období klidu u živočišných buněk, bez dělení DNA

První dělení:

  1. Dělení:
    Spiralizace chromatinu na chromozom
    Chromozomy se párují pomocí synaptické bílkoviny \Rightarrow tvoří bivalenty, tetrády
    Crossing-over = chromozomy se překříží, rozpadnou a poskládají zpátky \Rightarrow rekombinované vlastnosti = vlastnosti od obou rodičů se namixují

  2. Dělení:
    Fáze jsou shodné s 1. dělením
    Chromozom se rozdělí na jednotlivé chromatidy, ty se v 2. anafázi rozestupují
    Vznikají 4 haploidní buňky